Uch, celý týden? Snad vám to čekání vynahradí alespoň to, že je to poněkud dlouhá kapitola a divím se, že mě za ni Nits jako beta nezabila. A ano, měla bych psát, možná dnes stihnu třeba začátek nějaké jednorázovky, uvidím, čas je hrozná potvora, víte? ^^

Za přečtení a komentáře budu jen a jen ráda. :)

Já vím, vím, mělo to být už včera. Ale já se učila. Ne že by to k něčemu bylo, když uvážím, jak naše drahá češtinářka sestavuje testy, a fyzikářka vzorečky napíše na tabuli, takže to pak dám v pohodě, že. :D

Příjemné počtení a komentuje, potřebuji vědět, co si o tom myslíte. O:)

Ze betu děkuji Petí. ^^

Tato kapitola mě utvrdila v tom, že naštěstí by tato povídka neměla být až moc dlouhá. I když.... nebudu radši předbíhat, kdo ví, jak to ještě dopadne.

Příjemné počtení, jako vždy budu jen a jen ráda za komentáře. ^^

Druhá kapitola Azkabanských tajemstvích. Jsem ráda, že se setkala s takovými ohlasy a snad vás ani touto kapitolou nezklamu, třebaže vás čeká poněkud jiný úhel pohledu a spoustu nevyřešených otázek. Příjemné počtení, za komentáře a názory budu jen a jen ráda. :))

Ahojky, tak jak se vám vede, jak se máte? Užíváte konečně pěkného počasí, nebo jako já svůj čas trávíte ve škole, v posteli, psaním, učením nebo u puzzlích? Poslední dobou mám pocit, že je toho nějak hodně - a to jsem jen v prváku, haha - navíc dneska mě čeká kino (Pompeje, u kterých se hlavně těším na to, že tam bude polonahý Jon Sníh), zítra jedu do Lysé na Jaro s koňmi a v neděli to vidím na učení, psaní a tak podobně. ^^

Snad vás povídka stále ještě neomrzela. A omlouvám se za ten konec. Vážně.

Možná víte - nebo spíše ne - nejsem typ, co by zůstal jen u jedné rozepsané povídky (TSFH nepočítejme, to je trochu zvláštní případ, víte). Občas si člověk potřebuje odpočinout od přemýšlení o té jedné, pak si nevědomky začne vymýšlet další... a takhle to skončí. Navíc se poslední dobou začínám odsouvat od 1D fandomu k HP.

Za betu děkuji Nits (ještě jí to zkuste zakázat, když se na vás culí na skypu...).

A za úvodku taky děkuji Nits. ^^

Zdravím, zdravím. Tato kapitola je poněkud zvláštní a jiná než ty ostatní. Ukáže vám totiž dobu, kterou mám v nesmírné oblibě - protože jak jednou můj kamarád poznamenal (ve zcela zřejmé ironii), většina lidí má nejradši z historie období největší prosperity, blahobytu, kdy se všichni měli rádi, nebyly tu žádné genocidy a tak dále.

Doufám, že se vám bude líbit, že třeba zanecháte komentář, názor. A také zda máte povídky z této doby rádi, nebo ne. Je zvláštní, že docela dlouho jsem je nepsala, třebaže má srdcová povídka je právě z této doby (a někteří lidé mě za ní stále proklínají).

Hezkou sobotu přeji. :)

Mám tu pro vás jednu povídku. Slash, Snarry. Nejsem si úplně jista, a tak za kritiku budu jen a jen ráda.

Psáno pro Nits, protože jsem jí poslala Elysejský klíč. A zaslouží si to i Meredith a Emily, protože ty ho pak začaly také číst... Víte, kolik má pak člověk okolo sebe štěňat?

PS: Ach, ano, opravdu nemám hlavu na názvy povídek.

Úvodka od Nits. ^^

Ech, omlouvám se, vážně. Od pátka nic, mrzí mě to, ale znáte to. Škola má pocit, že se okolo ní točí vesmír. Nemoc se hlásí o slovo, do toho jedete do Prahy k doktorovi... Jo, trochu rušnější, vážně. A kupodivu jsem desátou kapitolu dopsala dřív než Snarry jednorázovku, tak ji tu máte. Snad se bude líbit. ^^

Zdravím, zdravím. Je tu další díl TSFH. A tenhle mám na svědomí já. A vím, že ten konec není ideální. O:) A děkujeme za komentáře, jste skvělé, holky. :3