Azkabanská tajemství 4

4. dubna 2014 v 18:56 | Marrei |  Azkabanská tajemství
Pěkný pátek přeji. :) Mám tu čtvrtý díl Azkabanských tajemstvích, snad se bude líbit. :) Příjemné počtení, za komentáře a hodnocení budu jako vždy jen a jen ráda. :)




Kam jít v domě, který neznáte? Netušila, a tak jen bloudila. Vyšla na chodbu, pak do patra, schody brala po dvou, zašla do první chodby, na kterou narazila. Toulala se tu, byla tu tma a normální člověk by sem nešel. Jen ona se tu cítila bezpečně, něco na tom ji uklidňovalo. Po chvíli se svezla po stěně, neviděla už na schodiště. Posadila se k oknu zataženém tmavou, tlustou látkou plnou prachu, která nepropouštěla žádné světlo.

Dotkla se pavučiny, ale jen ji odhrnula a dál ji nevnímala. Přemýšlela. I když ve skutečnosti jen utekla.

V životě neutekla z boje. Byla Nebelvír - a hrdý Nebelvír, který se nevzdal, která dokázal bojovat do poslední vteřiny. I když byla zraněná, stále jen vrhala další a další kletby. Ale teď utekla. Pro pár slov?

Povzdechla si. Hlavu si opřela o kolena, zírala do tmy. Připadala si neuvěřitelně slabá. Dokázala se postavit tolika lidem, dokázala zapírat pravdu, neprozradit… Lidé si ji pro tohle cenili. A teď utekla kvůli větě patnáctiletého kluka.

Který vypadal jako její bratr, jen oči patřily její nejlepší přítelkyni.

"Jane?"

Neodpověděla. Nezvedla hlavu a ani se nehnula. Ale Sirius neodešel, věděl, že tu je. Poslepu, zcela intuitivně, k ní došel, posadil se na zem naproti ní. Chytl ji za ruku.

"Nemyslel to tak," řekl tiše. Možná tomu sám nevěřil. Možná jen nechtěl mluvit moc hlasitě, protože na tohle místo se to nehodilo. Stále mlčela.

"Změnila ses," podotkl. Zvedla hlavu a na tváři se jí rýsoval smutný úsměv.

"Všichni jsme se změnili, Siriusi." A byla to pravda, věděli to oba.

"Pokud tě to potěší, Hermiona mu řekla, že je idiot. A šla se mnou i Remusem tě hledat," pohladil ji po hřbetě ruky. V té tmě viděla jen jeho oči - lehce lesklé, s hrůzným oparem let strávených v Azkabanu.

"Hermiona?"

"Ta, která o tobě četla. Velmi inteligentní dívka. Nejchytřejší z ročníku. Jako Lily," a tu poslední větu řekli společně. Jane se pousmála do tmy. I když ty vzpomínky bolely, zarývaly se do srdce jako hořící šípy, byly krásné. To vědomí toho, že tu pro vás někdo byl, že to byla vaše přítelkyně… A to vám nevzal nikdo.

"Jak jsi mě našel?" zeptala se po chvíli ticha.

"Tahle chodba je z neznámého důvodu nepoužívaná už několik desetiletí. Občas jsem se tu schovával před matkou."

"To mě mrzí."

Odfrkl si. "Nemusí. Kdybych neutekl… kdo ví, co všechno by se nestalo."

"Chtěla bych ty roky zpátky."

Neodpověděl. Souhlasil, nemusel nic říkat. Ještě chvíli tam jen tak seděli, každý zahloubán do svých vlastních myšlenek. Její ruka v té jeho.

"Půjdeme?"

Přikývla, i když to nemohl vidět. Postavila se na nohy, trochu zavrávorala, ale chytil ji. A pak vedl zpátky, z temné chodby, ke schodům, dolů a dolů… ani si neuvědomila, že ten dům je tak velký. A že šla až tak daleko.

Náhle se ozval podivný zvuk. Něco jako rána. Ztuhla a podívala se na Siriuse. Zřejmě na to byl zvyklý, protože se jen usmál a s pokrčením ramen jí to vysvětlil: "Hipogryf, Klofan. Mám ho na půdě."

Vytřeštila na něj oči. "Já vím, že jsi byl vždycky zvláštní, ale hipogryf na půdě? Vážně?"

Pokrčil rameny. "Lepší než tvůj maguár v kleci pro sovy."

"Pche. Nemůžu za to, že žral košík."

A Sirius se smál. Protočila nad tím oči a šla dál.

"Copak je s maguárem Jane?" ozval se Remus, co stál o patro výše. Cukaly mu koutky a bylo vidět, že také nemá daleko k tomu, aby propukl v hlasitý smích.

Zakroutila nad tím hlavou a šla, oba muži ji vzápětí dohonili, Sirius s obtížemi maskoval smích. Nemohla říci, že jí to skutečně vadí - bylo to vtipné, samozřejmě. Její maguár v kleci byl hlavním předmětem hovoru celou její první cestu do Bradavic. Postupně si na to všichni zvykli - zvlášť když z nudy rozkousal křeslo v nebelvírské společenské místnosti - a změnilo se to jen na jakousi atrakci, která nejvíce bavila prváky.

Dole v chodbě čekala ta dívka, Hermiona. Nervózně hleděla do země a přešlapovala na místě. Jane přišla až k ní, usmála se. Nevypadala jako Lily, naštěstí. Nechtěla se dostat do situace, že by dívce řekla špatným jménem.

"Děkuji."

Dívka překvapeně zvedla hlavu. Podívala se jí do očí - dvě hnědé a přitom každé naprosto jiné.

"Já… není za co, jen nechápu, za co děkujete," vychrlila ze sebe. A o něco klidněji pak dodala: "A navíc máte pravdu."

Chvíli na ni jen zírala. To nečekala. Většina lidí to nedokázala přijmout. Lily to nějakou dobu trvalo, někteří členové řádu ji za to odsuzovali. A teď před ní stála patnáctiletá dívka, která s klidem řekla, že má pravdu.

"Říkal jsem ti, že je chytrá," podotkl Sirius s úsměvem.

"Ano, a já si vzpomínám, že Lily kvůli tomu se mnou den radši nemluvila."

"Pokud si vzpomínám, tak to bylo proto, že se pak s Jamesem na pár hodin vypařila do komnaty nejvyšší potřeby," podotkl Remus.

"Stejně nemluvila."

"Při sexu se většinou člověk nebaví s ostatními, Ostronožko," přidal Sirius.

Vrhla po něm přímo vražedný pohled. "Jsi idiot."

Hermiona se pousmála. "Také máte kamarády, kteří vás nechápou?" zeptala se opatrně.

"Tykej mi, to za prvé. A mám. Ale od prváku jsem si na to nezvykla, to není moc uklidňují, že?"

"Vůbec," přitakala dívka, pousmála se. Pak se otočila k Siriusovi. "Paní Weasleyová poslala kluky s Ginny uklízet a vzkazuje, že kdyby něco, je potřeba něco udělat s tím bubákem."

"Uklízet?" podivila se Jane. Sirius ji objal okolo ramen.

"Pokud sis nevšimla, není tu dvakrát čisto, Krátura toho po matčině smrti moc neudělal," podíval se na ni, jako kdyby to musel vysvětlovat malému dítěti. Málem ho kopla, ale udržela se.

"Dobře, dobře. Je tu něco pro mě?" zeptala se rovnou.

"Postel. Měla by ses vyspat."

Odfrkla si. "To si nemyslím."

"Takže půjdeš zlikvidovat toho bubáka?" usmál se přímo andělsky.

"Merline, za co," povzdechla si. "Kde je?"

"Já to nemyslel nijak vážně, jestli…," zarazil se, když spatřil její pohled. "Dobře, dovedu tě tam."

Normálně bubáky nesnášela, ale dnes to bylo i o ničem jiném. O jakémsi důkazu, že je vše v pořádku, v normálu. Že tamto přešlo a je to stejné jako předtím. Že dokáže čelit svému strachu a zvládne alespoň jedno primitivní kouzlo.


Místnost byla v přízemí, nedaleko od kuchyně. Tmavá, zaprášená, panovalo tu ticho. Jejich skupinka za sebou zavřela dveře a kouzlem rozsvítila, skříň před nimi se lehce otřásla. Už, už se Jane chystala začít, když v tom se otevřely dveře. A v nich stál Harry.


Předchozí kapitolaKapitoly ► Následující kapitola

Komentáře:
Michato - Jane a Sirius? No... To bude ještě složitější, k tomu se přiznám bez mučení. :D
Nemesis Moriko - Právě. Nic není jen bílé či černé. Děkuji. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katerííína | Web | 5. dubna 2014 v 11:36 | Reagovat

pěkné

2 Nemesis Moriko | E-mail | Web | 5. dubna 2014 v 16:00 | Reagovat

Krása:33
Jinak.. ten konec jsem tak trochu nepochopila.. Harry vešel do toho pokoje nebo ten bubák vypadal jako Harry?:D
A mimochodem.. asi jsem blbá, ale co je to maguár?xD

3 Michato | 6. dubna 2014 v 17:59 | Reagovat

Jsem na tom podobně jako Nemesis :D
Já to pochopila jako, že harry na konci je bubák, ale kdo ví  ? :D
A taky nějak nechápu co je maguár, ale tak naštěstí vlastním Fantastická zvířata, tak si to musím vyhledat :D
Jane a Sirius prostě musí být spolu :D Vždyť tady byli tak roztomilí :D

4 Sonija | 18. června 2014 v 22:25 | Reagovat

Maguár (Kneazle) – Původně šlechtěni v Anglii, nyní již v celém světě.
Je to malé kočkovité zvířátko se skvrnitou, puntíkovanou nebo žíhanou kožešinou,
přerostlýma ušima a ocasem podobným lvímu. Je nezávislé, inteligentní a občas i
agresivní, ale pokud si někoho oblíbí, je skvělým domácím mazlíčkem. Má schopnost
odhalit nežádoucí a podezřelá individua a pokud jeho majitel zabloudí, spolehlivě jej
dovede domů. Může se křížit i s obyčejnými kočkami, ve vrhu mají až osm koťat a k
chovu je třeba zvláštní povolení pro neobvyklý vzhled, který přitahuje pozornost mudlů.

5 Sonija | 18. června 2014 v 22:28 | Reagovat

[4]: http://th01.deviantart.net/fs6/300W/i/2005/063/a/8/Kneazle_by_vaporous.jpg
Obrázek maguára

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama